Hlavním znakem této diety je omezení tuku, a to jak co do množství, tak pokud se týče druhů. Nejvhodnější je máslo a olej (nejlépe olivový), ostatní tuky jsou vyloučeny. Přepálený tuk je při této dietě zvlášť nevhodný, proto pokrmy mastíme až hotové, nejraději čerstvým nebo pouze rozehřátým máslem bezvadné jakosti. Celkové množství použitého tuku má být asi poloviční než u jiných diet.

Podávání tuku v čerstvém stavu ovlivňuje značně přípravu jídel; vyřazeno
je běžné pečení, opékání, dušení a zahušťování jíškou. Abychom všechny tyto nedovolené úpravy nemuseli vyloučit, pomáháme si tím, že kuchyňskou úpravu jídel obměňujeme. Pečeme a dusíme je s přídavkem tekutiny - bez tuku a obdobně je tomu i se zahušťováním, kdy mouku opražujeme na sucho. Abychom dosáhli žádoucí barvy u dušených a pečených jídel, především mas, opékáme je rovněž před vlastní kuchařskou úpravou na sucho. Přirozenou chutnost jídla v této dietě neomezujeme, ostrého koření však nepoužíváme. Nepodáváme ani potraviny nadýmavé jako čerstvé kynuté pečivo, zelí, kapustu, luštěniny a v některých případech omezujeme i květák, zelený hrášek a fazolové lusky, případně i mléko.

Kromě vlastních tuků jsou nevhodné i látky tukům podobné, jako vaječné žloutky, které obsahují cholesterol. Proto vejce i vaječná jídla jako samostatný pokrm do této diety vůbec nezařazujeme, a k přípravě jídla použijeme maximálně 1/2 vejce na osobu. Stejně vylučujeme z diety i ostatní jídla, bohatá cholesterolem, jako mozeček, brzlík, ledvinky apod.

Při této dietě mají být všechna jídla jednoduchá, zvláště je třeba se vyhýbat kombinaci tuků s cukrem a tuků s bílkovinami. Nepodávají se jídla vysloveně pikantní, s ostrým kořením, nakládaná masa, těžké omáčky aj.

Podávají-li se hlavní jídla bez masa, volí se častěji jídla slaná než sladká,
která jsou složitější a po nichž se také dostavují u nemocných častější trávicí potíže. Většina nemocných, jímž je tato dieta předepisována, má sníženou kyselost žaludečních šťáv, a proto příliš kombinovaná jídla jsou nevhodná.
Pro snazší stravitelnost se podávají taková jídla, při jejichž úpravě nedochází
k přepalování tuků. Tak např. zeleninový nebo obilninový nákyp se připraví tak, že do bešamelu nebo husté kaše se přidá jen málo žloutků
a více bílků, zeleniny či ovoce, případně cukr. Tzv. třeného základu,
kdy se míchá máslo s cukrem a vejci, se nepoužívá.

Nepodávají se třená nebo jiná máslová těsta, ani máslové krémy. Nastavovaný máslový krém může být skutečně jen výjimkou. Místo nich
se zařazují krémy tvarohové nebo vařené, hustá ovocná dřeň
z kompotovaného nebo syrového ovoce a zavařenina. Místo náplně se může moučník poklást i kompotovaným ovocem a zalít agarem.

Při kuchyňské přípravě masa dodržujeme přísně zásadu o nepřepáleném tuku. Maso proto pečeme i dusíme bez tuku, jen s tekutinou a pro větší chutnost pomůže, když je před kuchyňskou úpravou na sucho opečeme.
Není tedy podstatného rozdílu mezi masem dušeným a pečeným. Ve velkých provozech upravují kuchaři někdy maso tak, že nejdříve opečou na sucho kosti, na ně položí maso a společně upravují. Dosáhnou tím větší chutnosti masa i šťávy. Tento způsob není však pro tuto dietu správný, neboť kosti obsahují určité procento tuku, který se při zahřívání vypéká a přepaluje. Zahušťování masových šťáv záchletkou je rovněž méně vhodné neboť "syrová" mouka váže aromatické látky a snižuje tak chutnost šťáv. Vhodnější je používání na sucho opražené mouky (příprava jíšek není dovolena).

Nejvhodnější úpravou zeleniny je vaření a dušení bez tuku. Zahušťujeme je opraženou moukou a máslo přidáme až do hotového jídla; pečení a smažení zeleniny v tuku není dovoleno. Nadýmavé druhy jako zelí, kapustu, cibuli
a pórek vylučujeme, omezujeme květák, zelený hrášek a zelenou fazolku.
Z této zeleniny nepřipravujeme proto samostatný pokrm, ale doplňujeme
je mrkví, brukví, špenátem, dýní. Např.: mrkev se zeleným hráškem, mrkev
s květákem, chřest se zeleným hráškem, špenát s brukví, salát z dušené dýně a červené řepy atd. Celkově je však dávkování i dovolených druhů zeleniny omezeno, aby nedošlo k zvýšenému kvašení buničiny ve střevě a tím
k nežádoucí plynatosti, na kterou si právě nemocní této skupiny velmi ztěžují.

Syrová zelenina a ovoce se dá do této diety zařazovat za určitých podmínek. Často podáváme hlávkový salát, případně čínské zelí. Někdy můžeme podat syrový salát i z mrkve a brukve, ovšem je-li zelenina mladá
a jemně nastrouhaná na křenovém struhadle, bez cibule a pepře. Saláty kyselíme zásadně citrónovou šťávou, nanejvýše kyselinou citrónovou, ne však octem. Někdy můžeme k salátům místo citrónové šťávy přidat šťávu
z kompotovaných jablek, meruněk nebo broskví; salát má sice trochu odlišnou chuť, avšak příjemnou, a pomůžeme si tak při nedostatku citrónů.
Ze syrového ovoce podáváme dobře vyzrálá, loupaná, případně nastrouhaná jablka, broskve, pomeranče a banány. Dobře vyzrálé meruňky a ryngle, podáváme ovšem loupané. Z uvedeného ovoce můžeme připravit i ovocné šťávy, pyré nebo kompoty. Ovoce hodně kyselé, tvrdé nebo se zrníčky nepodáváme. Melouny nedoporučujeme.

V moučných přílohách nemá dieta velkého omezení. Vylučujeme jen knedlíky kypřené droždím a u jemných knedlíků nahrazujeme část žloutků bílky.

Odlišná je úprava omáček. Připravujeme je zase z mouky na sucho opražené a máslo přidáváme až do hotového pokrmu. Ke zlepšení chuti omáček nepoužíváme žloutků a v případech, kdy zjemňujeme omáčku smetanou, zmenšujeme úměrně množství másla. Chutnost omáček můžeme zvýšit netučnými vývary z masa i kostí a dovolených druhů zeleniny.

U moučníků platí opět zásada omezení a nepřepalování tuků. Tučná těsta jako křehká, lístková a třená máslová i jemně kynuté pečivo s vyššími dávkami tuku proto nepodáváme. Vyhýbáme se opět kombinaci tuků s cukrem (máslovým krémům), a to i v těch případech, kdy bychom denní dávku tuků nepřekročili. Jako náplně používáme krémy tvarohové nebo vařené, hustou ovocnou dřeň z kompotovaného nebo syrového ovoce a džem bez zrníček. Místo náplně můžeme moučník poklást kompotovaným ovocem a zalít agarem.

Nejčastěji se v této dietě používá těsto piškotové s vařenými krémy bez žloutků; méně často těsto odpalované a sněhové. Z kompotového i čerstvého ovoce jsou chutnější pěny, rosoly a kysely. Z taženého těsta připravujeme tvarohový závin pečený s mlékem, jablkový závin nedoporučujeme pro vysoký obsah tuku, který se při pečení přepaluje. Smažené moučníky, jakož i čerstvá kynutá těsta nepodáváme.

Kromě pečených těst podáváme i ztv. moučníky domácí; jsou to různé obilninové kaše, vařené nudle s tvarohem, krupicové a rýžové nákypy, pudinky a flameri, tvarohové knedlíky, nákypy, žemlovky tvarohové i ovocné.

Jako přísad používáme malého množství kakaa, obilninové nebo zrnkové kávy, citrónové a pomerančové kůry i šťávy. Čokoládu, rozinky, kandované ovoce
a všechny druhy ořechů nedovolujeme. Umělé příchutě a alkohol nepoužíváme ani jako koření.

Poněvadž v této dietě není žádoucí další zvyšování kalorické hodnoty
a současně je omezena dávka vajec, podáváme moučníky celkově v menší dávce. Většinou bude porce moučníků poloviční než například u diet, kde nám jde naopak o to, abychom přídavkem větší porce moučníku kalorickou hodnotu diety zvýšili.